Daně z prodeje karet v Česku: limit 50 000 Kč, DAC7 a 30 transakcí ročně

Karty nejsou auto: jednoletý časový test se na ně nevztahuje

Mezi sběrateli koluje představa, že kartu je potřeba držet rok, aby byl její prodej osvobozený od daně. Jde o přenos pravidla, které na karty vůbec nemíří. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů je prodej hmotné movité věci osobní potřeby osvobozen od daně bez ohledu na dobu držby i bez ohledu na výši částky. Spadají sem obrazy, šperky - a stejně tak sběratelské karty, jak vysvětluje portál Pohoda na příkladech osvobozených příjmů.

Jednoletý časový test v témže ustanovení se týká výhradně motorových vozidel, letadel a lodí. Kdo prodá auto dřív než po roce držby, zdaňuje příjem podle § 10 ZDP, upozorňuje Finzi. Booster box ani karta v PSA 10 do téhle kategorie nepatří.

Jedna podmínka tu ale je. Pokud byla věc v posledních pěti letech součástí obchodního majetku - typicky u OSVČ, která si zásoby karet zahrnula do podnikání - osvobození podle § 4 neplatí a příjem se zdaňuje v režimu § 7 ZDP jako příjem z podnikání. Tahle pětiletá bariéra je hlavní důvod, proč se vyplatí soukromou sbírku a obchodní zásoby nikdy nemíchat dohromady.

Limit 50 000 Kč: po překročení se daní celá částka, ne jen rozdíl

Druhá rovina se týká příjmů, které už nejsou prodejem vlastní osobní věci - typicky když sběratel karty nakoupil s tím, že je přeprodá. Takový příjem spadá pod ostatní příjmy podle § 10 ZDP. Tady vstupuje do hry limit, který platí od roku 2024 a zůstává v platnosti i pro rok 2026: příležitostné příjmy mimo zaměstnání a podnikání jsou osvobozeny, pokud jejich součet za kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč, shrnuje Neotax.

Podstatný je mechanismus překročení. Limit nefunguje jako nezdanitelná část, ale jako vypínač. Když sběratel skončí na 49 000 Kč, nedaní nic. Když skončí na 52 000 Kč, daní celých 52 000 Kč, nikoli pouze dva tisíce nad hranicí, vysvětluje Dostupný advokát. Rozdíl mezi oběma scénáři dělá v praxi několik tisíc korun na dani. A je nepříjemným překvapením pro toho, kdo si průběžně nesčítá tržby.

Hranice 50 000 Kč není odpočet, ale spínač - o tisícikorunu výš a zdaňuje se všechno od první koruny.

Jedna dobrá zpráva: z příjmů podle § 10 ZDP se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, a to bez ohledu na výši částky. Platí to tedy i v případě, kdy je limit překročen a příjem se zdaňuje, uvádí web Můj právník. Oproti podnikání jde o citelně jednodušší režim.

Soustavnost rozhoduje: prodej staré sbírky versus nákup za účelem přeprodeje

Kde končí sběratel a začíná obchodník, určuje § 2 živnostenského zákona. Živností je činnost provozovaná soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku. Nahodilý nebo jednorázový prodej věci živnostenským podnikáním není.

Klíčové slovo je soustavnost a vykládá se šířeji, než by leckdo čekal. Za soustavnou se považuje i činnost vykonávaná byť jen jednou ročně, pokud se pravidelně opakuje - například sezónní prodej. Rozhoduje záměr činnost opakovat, nikoli to, jestli běží nepřetržitě, popisuje výklad živnostenského práva města Žďár nad Sázavou.

Prakticky to dělí sběratele do dvou světů. Kdo rozprodává vlastní starou sbírku, kterou roky budoval pro radost, prodává osobní movité věci. Kdo systematicky nakupuje sealed produkty nebo singles s cílem přeprodat je se ziskem, otevírá boxy kvůli marži a dělá to opakovaně, naplňuje znaky podnikání - i kdyby se sám za obchodníka nepovažoval.

Jak to vypadá v reálu, ukazuje dotaz sběratele sportovních karet v právní poradně. S odhadovaným ziskem 200 000 až 300 000 Kč z prodejů na Aukru si založil volnou živnost, aby mohl uplatnit 60% paušál výdajů, popisuje případ Bezplatná právní poradna. Paušál bývá v takovém objemu výhodnější než dokládání nákupních cen jednotlivých karet, u nichž po letech chybí doklady. Cenou je ale odvod sociálního a zdravotního pojištění a administrativa, která u § 10 odpadá.

DAC7: platformy hlásí prodejce nad 30 transakcí nebo 2 000 EUR

Představa, že prodeje na Cardmarketu nebo eBay zůstávají mimo dohled, skončila se směrnicí DAC7. Provozovatelé online platforem, tedy Aukro, eBay ($EBAY), Vinted a další tržiště, musí finanční správě hlásit údaje o prodejcích, kteří za kalendářní rok uskuteční více než 30 transakcí, nebo jejichž hodnota prodaného zboží přesáhne 2 000 EUR ročně, popisuje iROZHLAS.

Pro aktivního sběratele jsou to nízké prahy. Třicet prodaných singles nasbírá člověk při vyprodávání duplikátů za pár měsíců. A dva tisíce eur odpovídají zhruba padesáti tisícům korun, tedy přesně té hranici, kde se láme osvobození ostatních příjmů.

Oznamovací povinnost má ale platforma, ne prodejce. Uživatel má pouze povinnost poskytnout součinnost - ověřit identitu a doplnit požadované údaje, upozorňuje Arecenze. Kdo údaje nedoplní, riskuje omezení výplat či zablokování účtu.

Hlášení se podává jednou ročně do 31. ledna za předchozí kalendářní rok, první proběhlo za rok 2023 v lednu 2024. Data za rok 2026 tedy dorazí na finanční správu na konci ledna 2027. Samotné hlášení ovšem neznamená automatické zdanění. Pokud šlo o prodej vlastní sbírky osvobozený podle § 4, nic se na tom nemění. Jen je dobré umět to doložit.

Eura z Cardmarketu a dolary z eBay: denní kurz ČNB, nebo jednotný kurz

Sběratel, který prodává na německém Cardmarketu nebo na eBay, dostává zaplaceno v eurech a dolarech. Pro daňové účely je potřeba příjem převést na koruny a poplatník, který nevede účetnictví, má na výběr ze dvou metod.

První je denní kurz ČNB platný ke dni vzniku příjmu. Druhá je jednotný kurz, který zveřejňuje Ministerstvo financí zpětně po skončení roku. Obě metody nelze v jednom zdaňovacím období kombinovat - buď se celý rok přepočítává denními kurzy, nebo celý rok jedním jednotným, shrnuje web Jak podnikat.

Jednotný kurz je pro sběratele s desítkami drobných prodejů pohodlnější: stačí jedno číslo na celý rok místo dohledávání kurzu ke každé transakci. Nevýhodou je, že je znám až po skončení roku. Jednotný kurz pro USD a EUR za zdaňovací období 2025 zveřejnilo ministerstvo ve Finančním zpravodaji 2/2026 pokynem D-75, připomíná daňový web Běhounek.

Samostatnou kapitolou jsou poplatky platforem a poštovné. Evidence prodejů v tabulce, která u každé položky drží datum, částku v původní měně a nákupní cenu, ušetří v březnu hodiny dohledávání.

Zděděná sbírka: daň žádná, ale výdaj se odvozuje od ceny, za kterou ji koupil zůstavitel

Dědictví je od roku 2014 posuzováno jako bezúplatné nabytí a podle § 4a ZDP je zcela osvobozeno od daně z příjmů. Nezáleží na tom, jestli jde o movitý, nebo nemovitý majetek, ani na příbuzenském vztahu k zůstaviteli. Dědic tedy nabytím sbírky žádnou daň neplatí.

Otázka přichází až při prodeji. Pokud dědic prodává zděděné karty jako osobní movité věci, uplatní se osvobození podle § 4 stejně jako u vlastní sbírky. Tam, kde se příjem zdaňuje podle § 10 ZDP, lze jako daňově uznatelný výdaj uplatnit cenu, za kterou věc prokazatelně nabyl zůstavitel, případně cenu určenou podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí, popisuje portál Pohoda.

U vintage sbírek je právě tohle citlivé místo. Karty koupené v devadesátých letech za stokoruny dnes mohou mít v gradovaném stavu hodnotu v desítkách tisíc a původní doklady prakticky nikdy neexistují. Znalecké ocenění sbírky provedené v rámci dědického řízení tak má hodnotu daleko přesahující samotné vypořádání pozůstalosti.

Hranice soustavnosti platí i pro dědice. Jednorázové rozprodání sbírky po zesnulém sběrateli je nahodilý prodej. Pokud ale dědic rozprodává stovky karet po jednotlivých kusech v průběhu několika let, pravidelně doplňuje nabídku a chová se jako obchodník, posuzuje se to podle stejných kritérií jako u kohokoli jiného. Rozhoduje opakovanost a záměr, ne původ sbírky.